Většina lidí se učí cizí jazyk kvůli práci, cestování nebo studiu. Vědci ale stále častěji upozorňují na další výhodu – pozitivní vliv na zdraví mozku.
Nový výzkum představený na konferenci Federation of European Neuroscience Societies (FENS) 2026 naznačuje, že lidé, kteří ovládají více jazyků, mohou mít mozkovou aktivitu odpovídající výrazně mladšímu mozku.
Důležité: Studie zatím ukazuje souvislost, nikoli přímou příčinu. Nelze tedy říci, že samotné učení jazyků mozek „omladí“ o několik let.
Co výzkum zjistil?
Výzkumníci sledovali mozkovou aktivitu pomocí magnetoencefalografie (MEG), která umožňuje velmi přesně zaznamenávat aktivitu mozkových sítí. Na základě získaných dat vytvořili model odhadující tzv. věk mozku.
Výsledky ukázaly zajímavý trend:
- lidé hovořící dvěma jazyky měli mozek odpovídající přibližně o 6 let mladšímu věku,
- u lidí ovládajících tři jazyky byl rozdíl přibližně 7 let,
- lidé hovořící čtyřmi jazyky vykazovali mozkovou aktivitu odpovídající až o 13 let mladšímu mozku.
Výzkumníci také zjistili, že významnou roli nehraje pouze počet jazyků, ale také jejich aktivní používání a dosažená úroveň.
Proč mohou cizí jazyky prospívat mozku?
Používání cizího jazyka představuje pro mozek komplexní mentální aktivitu. Při komunikaci musí neustále:
- vybírat správná slova,
- přepínat mezi jednotlivými jazyky,
- potlačovat mateřský jazyk,
- zpracovávat gramatická pravidla,
- ukládat nové informace do paměti.
Pravidelným používáním cizích jazyků tak procvičujeme paměť, pozornost, schopnost soustředění i rychlé rozhodování. Právě proto bývá studium jazyků často označováno za jeden z nejkomplexnějších tréninků mozku.
Co znamená „mladší mozek“?
Pojem věk mozku neznamená skutečný biologický věk člověka. Jde o odhad vytvořený na základě aktivity mozkových sítí.
Pokud model vyhodnotí mozek jako „mladší“, znamená to, že jeho fungování více připomíná mozek mladších lidí než vrstevníků stejného věku.
Neznamená to tedy, že by se mozek fyzicky omladil o několik let.
Je už potvrzené, že učení jazyků chrání mozek?
Zatím ne.
Studie ukazuje korelaci, tedy statistickou souvislost. Vědci zatím nemohou s jistotou říci, že právě studium jazyků způsobilo pozorované rozdíly.
Na výsledky mohou mít vliv i další faktory, například:
- vyšší úroveň vzdělání,
- aktivnější životní styl,
- častější cestování,
- větší sociální kontakt,
- pravidelné duševní aktivity.
Na druhou stranu nové výsledky dobře zapadají do dlouhodobých výzkumů, podle kterých může vícejazyčnost podporovat tzv. kognitivní rezervu – schopnost mozku lépe zvládat proces stárnutí.
Nikdy není pozdě začít
Dobrou zprávou je, že mozek si dokáže vytvářet nová nervová spojení během celého života. Tento proces se nazývá neuroplasticita.
Ať už se učíte angličtinu kvůli práci, němčinu pro podnikání nebo italštinu před dovolenou, každá lekce představuje investici nejen do vašich jazykových dovedností, ale i do dlouhodobé kondice mozku.
Nejde přitom o to naučit se co nejvíce slovíček během krátké doby. Největší přínos má pravidelné používání jazyka – čtení, poslech, konverzace nebo psaní.
Co si z toho odnést?
Nová studie zatím nedokazuje, že učení cizích jazyků přímo omlazuje mozek. Přináší ale další zajímavý argument, proč se vyplatí učit se nový jazyk v každém věku.
Kromě lepších pracovních příležitostí, snadnějšího cestování a možnosti poznávat nové kultury může být studium jazyků také jedním ze způsobů, jak si dlouhodobě udržovat aktivní, flexibilní a zdravou mysl.
Zdroje
- Federation of European Neuroscience Societies (FENS) Forum 2026 – prezentovaný výzkum
- EurekAlert: Speaking more than one language may keep your brain younger
- The Guardian: Learning another language appears to slow brain ageing, scientists say
